V 18. století se v celé Evropě vyskytoval typ honáckého či řeznického psa, zvaného nejčastěji Bullenbeisser neboli býkohryz. Sloužil k práci u stád hovězího dobytka, zejména při cestách na trhy či na jatka. Na různých místech se zformoval v pozdější bouviery, rotvajlery, bulmastify či buldoky. V Německu to bylo hlavně v oblastech Bavorska, Bádenska a Würtemberska. Šlo o potomky starověkých a středověkých bojových, válečných a gladiátorských dogovitých psů, molossů asijského původu.
Boxeři byli na výstavě poprvé předvedeni v roce 1896, ale tehdy měli ještě poměrně daleko k dnešnímu propracovanému, ušlechtilému vzhledu. Byli nízcí, hrubší a těžší konstituce, převážně bíle zbarvení. První standard vydal Deutscher Boxer Klub v roce 1902, a o dva roky později byla založena plemenná kniha. Ale trvalo téměř další tři desetiletí, než vzhled i povaha boxera dosáhly žádoucího standardu.
boxer v Čechách
Český klub chovatelů boxerů byl založen na počátku 30. let minulého století a hned v roce 1932 vydal jedinečnou brožuru o tomto plemeni. Mimořádným přínosem pro boxery, a to nejen v Čechách, byla skutečnost, že členem klubu a nadšeným chovatelem se stal akademický malíř Alfréd Justitz - jméno, které si naši chovatelé připomínají dodnes: vytvořil řadu studií a portrétů, které se staly vzorem typu moderního boxera na dlouhá desetiletí.
V brožuře najdeme řadu charakteristik, které beze změn platí dodnes
Náhledy fotografií ze složky pes-boxer
